Adventní vyznání Venuši v kožichu, kůži, latexu.

Advent, čas očekávání, čas, kdy vůně skořice stoupá z krbu jako modlitba, kdy rodiny se scházejí a přátelé sdílejí své radosti i stíny. V tento posvátný čas se plní přání, a já, Severin, skláním se před hvězdami s prosbou jedinou. Toužím poznat Tebe, ženo z Venuše, zahalenou v kožichu, v němž se snoubí chlad zimy s žárem touhy. V Tobě dřímá moc, v Tobě se rodí vláda nad mužem, jenž se Ti oddává s poslušností a oddaností, jakou zná jen ten, kdo se klaní své bohyni. Ty sama hledáš duši spřízněnou, která rozpozná a ocení Tvou rafinovanost, Tvou zálibu v kůži, v latexu, v lesku kozaček, jež se třpytí jako oltářní svíce. V čase adventním, kdy svět očekává příchod světla, já očekávám Tebe – vládkyni mého srdce, mou Venuši v kožichu.

Host.