Submisivní Amber hledá Paničku

Dobrý den Vám uctivě přeji, po nějaké době bez vážnější D/s dynamiky jsem došel k tomu, že už mě vlastně nebaví jen tak proplouvat životem bez obojku. Nehledám krátkou epizodu ani někoho na pár večerů. Chybí mi dlouhodobě někomu patřit, mít své místo, pravidla a člověka, kterého můžu respektovat a pro kterého budu mít radost něco dělat. Je mi 29 a vedle svého běžného já mám už docela rozvinutou submisivní stránku, sissy čubku Amber. Není to pro mě jen převlek nebo občasná hra. Submisivita mi sedí hlavně v hlavě a právě tam nacházím i svoje uspokojení. Fyzické uspokojení prakticky nehledám a jsem zvyklý na dlouhodobé až trvalé zamčení v pásu cudnosti. Mnohem víc mě naplňuje být někomu prospěšný. Rád pečuji o druhé, posloužím, postarám se o pohodlí, splním úkol nebo prostě udělám něco, co druhému zpříjemní den. Ten pocit, že jsem byl užitečný a udělal něco správně, mi dělá až fyzicky dobře. V běžném životě přitom nejsem žádná troska, kterou je potřeba zachraňovat. Bydlím sám v domě, mám slušnou práci, žádné dluhy, jsem čistotný, samostatný a mám svůj život srovnaný. Nabízím spolehlivost, diskrétnost, loajalitu a hlavně chuť budovat něco, co nebude mít datum spotřeby za měsíc. Hledám někoho přirozeně dominantního, komu budu moct postupně důvěřovat, respektovat ho a nechat Amber dál formovat. Vyhovují mi pravidla, úkoly, kontrola, disciplína a důslednost. Když už něčí autoritu přijmu, nechci ji podle nálady zapínat a vypínat. Zároveň nehledám jen někoho, kdo mi bude rozdávat příkazy. Chtěl bych, aby za tím byl skutečný člověk a časem i opravdová vzájemná důvěra. Rád bych znal jeho radosti i starosti, dokázal být oporou a měl možnost pečovat nejen o jeho dominantní stránku, ale prostě o něj jako o člověka. Zbytek svých ne až tak nevinných úchylek si nechám do zpráv. A pro odvážné klidně bez obojku někde u kávy. Samostatně žít umím. Jen už bych zase rád věděl, komu patřím.

Host.